Země má za sebou bohatou a bouřlivou historii plnou bojů za samostatnost. Dlouhé roky byla pod nadvládou Ruska. I přesto, že si začátkem minulého století Gruzie vyjednala samostatnost a ochranu několika silných zemí, Sovětský svaz všechny dohody porušil a pomocí vojenské síly vtrhl do země a zmocnil se jí. Nepomohlo ani povstání, které bylo potlačeno.
Gruzie byla také domovem Josifa Stalina, nechvalně proslulého diktátora. Nová éra země se začala v roce 1989, kdy oficiálně označila vládu Sovětského svazu za okupaci a další rok byla zrušena vedoucí úloha Komunistické strany Sovětského svazu. Tím ale těžké časy země neskončily a území se zmítá v nepokojích i nadále.
Země je spjatá s Kavkazem. Na severu je pohoří Velký Kavkaz a na jihu se rozprostírá Malý Kavkaz. Podnebí je ovlivněno členitostí krajiny. V údolích je teplé subtropické podnebí, které umožňuje pěstovat citrusy a čajovníky. Směrem na východ se podnebí mění na kontinentální.
Černý gruzínský čaj se k nám dovážel už v minulém století a patřil k osvědčeným kvalitním značkám. Černý čaj je na sklizeň a následné zpracování méně náročný než čaj zelený. S jeho sklizní se nemusí spěchat a listy se nechávají oxidovat (fermentovat). Gruzínský čaj je díky fermentaci hodně voňavý a má velice silnou a intenzivní chuť. Jeho výhodou je, že dobře usušený si své dobré aroma dokáže uchovat po celou řadu let.
Přestože Gruzie nepatří mezi největší vývozce čaje, o černý gruzínský čaj zpracovaný tradičním způsobem, je stále velký zájem. Po sklizni se lístky nechávají na vzduchu zavadnout a oxidovat, dochází k oddělení těch nejkvalitnějších lístků, které se prodávají jako luxusnější druh čaje. Zbylé lístky se řežou a drtí a používají se k výrobě čajových sáčků.
Čajové lístky se nechávají za určité teploty oxidovat, a právě oxidace má na kvalitu čaje zásadní vliv. V určitém okamžiku se fermentace zastaví.
Černý čaj obsahuje řadu antioxidantů, kofein, vitamíny. Působí na kardiovaskulární systém, na oběhový a nervový systém.
